Stránka 8

Kapitola 23. : Sluneční Studna

Přestože porazil všechen lid, který teď viděl jako své nepřátele, Arthas byl stále obtěžován přízrakem Kel´Thuzada. Přízrak řekl Arthasovi že musí být oživen pro další fázi plánu Krále Lichů. Aby ho oživil, Arthas potřeboval přinést Kel´Thuzadovy ostatky z mystické Sluneční Studny skryté uvnitř věčného království vysokých elfů - Quel´Thalasu. Arthas a jeho armáda vpadli do Quel´Thalasu a oblehli elfskou rozpadající se obranu. Sylvanas Windrunner, Hraničářka-Generálka Stříbrného Měsíce, bojovala hrdinně, ale Arthas nakonec vyhladil armádu vysokých elfů a probil se skrz až ke Sluneční Studni. Jako kruté gesto své nadvlády dokonce přeměnil Sylvanino poražené tělo na přízrak zakletý k nekonečné nemrtvosti ve službách dobyvatele Quel´Thalasu. Nakonec, Arthas ponořil Kel´Thuzadovi pozůstatky do svatých vod Sluneční Studně. Ačkoli mocné vody věčnosti byli tímto činem znečištěné, Kel´Thuzad byl znovuzrozen jako lich-čaroděj. Vzkříšen jako mnohem mocnější bytost, Kel´Thuzad vysvětlil další fázi plánu Krále Lichů. Jakmile se Arthas a jeho armáda mrtvých otočila k jihu, nezůstal v Quel´Thalasu ani jeden živý elf. Slavný domov vysokých elfů, který stál po více než devět tisíc let, padl. 


Kapitola 24. : Archimondův Návrat a Útěk na Kalimdor

Jakmile byl Kel´Thuzad zase celý, Arthas vedl svou armádu na jih do Dalaranu. Tady měl lich získat mocnou Medivhovu knihu kouzel a použít jí na přivolání Archimonda zpět do světa. Od tohoto okamžiku by sám Archimond začal finální invazi Legie na Kalimdor. Dokonce ani mágové Kirin Tora nemohli zastavit Arthasovy jednotky od krádeže Medivhovy knihy a brzy měl Kel´Thuzad vše co potřeboval aby provedl své kouzlo. Po deseti tisících letech, se mocný démon Archimond a jeho hostitel vynořili opět na svět Azerothu. Přeci jen však Dalaran nebyl jejich konečný cíl cesty. S rozkazy od samotného Kil´jaedena, Archimond a jeho démoni následovali nemrtvou armádu na Kalimdor s cílem zničit Nordrassil, Světový Strom. Uprostřed tohoto chaosu se objevil osamělý tajemný prorok, aby poskytl smrtelným rasám vedení. Tento prorok se prokázal být samotným Medivhem, posledním Strážcem zázračně se navrátivším z Druhé Strany, aby se sám spasil za minulé hříchy. Medivh řekl Hordě a Alianci o nebezpečích, kterým čelili a naléhal na ně aby se spojili. Vyčerpaní generacemi nenávisti by z toho ale orkové a lidé nic neměli. Medivh byl přinucen se dohodnout s každou rasou zvlášť za použití proroctví a lstí, aby je dovedl přes moře na legendární pevninu Kalimdor. Orkové a lidé brzy narazili na dlouho skrytou civilizaci Kaldorei. Orkové, vedení Thrallem, utrpěli řadu porážek na jejich cestě napříč Kalimdorskými Pustinami. Přestože se spřátelili s Cairnem Bloodhofem a s jeho mocnými taureními válečníky, mnoho orků začalo podléhat démonické krvelačnosti která je mořila po léta. Thrallův největší poručík, Grom Hellscream, dokonce zradil Hordu tím, že se vydal svým základním pudům. Když Hellscream a jeho věrní válečníci klanu Warsong přecházeli skrz Ashenvalský les, střetli se s dávnými temnými elfy-Strážci. Jist si tím, že se orkové vrátili ke svým válečnickým způsobům, polobůh Cenarius vyšel z lesa, aby zahnal Hellscreama a jeho orky zpět. Přesto se Hellscreamovi a jeho orkům, přemoženým nadpřirozenou nenávistí a hněvem, podařilo zabít Cenaria a zkazit starodávný hvozd. Nakonec Hellscream zachránil svou čest tím, že pomohl Thrallovi porazit Mannorotha, pána démonů, který poprvé proklel orky s jeho dědictvím nenávisti a hněvu. S Mannorothovou smrtí se orkské prokletí krve konečně dobralo ke svému konci. Zatímco Medivh pracoval na přesvědčení spojení orků a lidí do společné aliance, temní elfové bojovali proti Legii jejich vlastním nenápadným způsobem. Tyranda Whisperwind, nesmrtelná Vznešená Kněžka Strážců temných elfů, bojovala zoufale aby udržela démony a nemrtvé před zamořením lesů Ashenvalu. Tyranda si uvědomila že potřebuje pomoc, takže se vydala vzbudit druidy temných elfů z jejich tisíciletého spánku. S vyvoláním její dávné lásky, Malfuriona Stormragea, se Tyrandě povedlo posílit svou obranu a zatlačit Legii zpět. S Malfurionovou pomocí sama příroda vyrůstala aby přemohla Legii a její nemrtvé spojence. Zatímco hledal více spících druidů, Malfurion našel dávné mohylové vězení ve kterém uvěznil svého bratra Illidana. Přemluvena, že Illidan by jim mohl pomoci proti Legii, ho Tyranda propustila. Přestože jim Illidan na čas pomohl, později utekl aby se zabýval vlastními zájmy. Temní elfové sebrali odvahu a bojovali proti Legii s neochvějným odhodláním. Legie nikdy neustávala ve své touze po Studni Věčnosti, dávným zdrojem síly Světového Stromu a samotným srdcem elfího království. Jestli by jejich plánovaný útok na Světový Strom byl úspěšný, démoni by doslova roztrhali svět na kusy. 


Kapitola 25. : Bitva o Horu Hyjal

Pod Medivhovým vedením, Thrall a Jaina Proudmoore - vůdce lidských sil na Kalimdoru – zjistili, že musí odložit své odlišnosti a spory. Podobně temní elfové, vedení Malfurionem a Tyrande, souhlasili, že se musí spojit, jestli doufají v ubránění Světového Stromu. Sjednoceni stejným cílem, rasy Azerothu pracovali společně, aby posílily energie Světového Stromu až na jejich mez. Posílen samotnou silou světa, Malfurion uspěl ve snaze rozpoutat základní běsnění Nordrassilu. Naprosto zničil Archimonda a odpoutal Legii od Studně Věčnosti. Finální bitva otřásla kontinentem Kalimdoru až k jeho kořenům. Neschopni čerpat sílu ze Studny samotné, Plamenná Legie se rozpadla pod spojenou silou smrtelných armád. 


Kapitola 26. : Převládající Zrada

Během invaze Legie do Ashenvalu, byl Illidan vypuštěn z jeho mohylového vězení po deseti tisících letech zajetí. Přestože usiloval o smíření se svými přáteli, brzy se vrátil do své pravé formy a přijal energii mocného čarodějného artefaktu známého jako Lebka Gul´dana. Tím že tak učinil, v sobě Ilidan rozvinul démonické rysy a nesmírně zvětšil svou moc. Také získal některé z Gul´danových starých vzpomínek – zvláště ty, týkající se Sargerasovy hrobky, ostrovního podzemního bludiště, o kterém se říkalo, že v něm leží ostatky Temného Titána, Sargerase. Jiskřící mocí a s možností znovu chodit světem, Illidan se vydal najít si své vlastní místo ve velkých úkladech. Avšak Kil´jaeden se setkal s Illidanem a udělal mu nabídku kterou nemohl odmítnout. Kil´jaeden byl rozzuřen Archimondovou porážkou na Hoře Hyjal, ale měl větší starosti než pomstu. Se zjištěním že moc jeho výtvoru, Krále Lichů rostla až příliš aby ho mohl dále ovládat, Kil´jaeden přikázal Illidanovi aby zničil Ner’Zhula a ukončil nemrtvou Zhoubu jednou provždy. Za odměnu měl Illidan dostat nevýslovnou moc, a skutečné místo mezi zbývajícími pány Plamenné Legie. Illidan souhlasil a ihned se vydal zničit Ledový Trůn, krystal vytesaný z ledu, ve kterém spočívala duše Krále Lichů. Illidan věděl že bude potřebovat mocný artefakt aby zničil Ledový Trůn. S pomocí vědomostí, které získal z Gul’danových vzpomínek, se Illidan rozhodl najít Sargerasovu Hrobku a zmocnit se ostatků Temného Titána. Využil nějaké staré Highbornské dluhy a vylákal hadovité Nagy z jejich temných podmořských doupat. Vedeny mazanou čarodějkou Lady Vashj, nagy pomohli Illidanovi dosáhnout Rozbitých Ostrovů, kde údajně měla ležet Sargerasova Hrobka. Zatímco Illidan vyplouval s nagami, Dozorkyně Maiev Shadowsong ho začínala pronásledovat. Maiev byla Illidanův žalářník po deset tisíc let, a libovala si ve vyhlídkách na jeho znovudopadení. Avšak Illidan přechytračil Maiev a její Pozorovatele a povedlo se mu získat Oko Sargerasovo i přes jejich snažení. S mocným okem ve svém vlastnictví, Illidan cestoval do bývalého města čarodějů, Dalaranu. Posílen silou zničeného města, Illidan použil Oko na seslání zničujícího kouzla proti citadele Krále Lichů, Icecrownu ve vzdáleném Northrendu. Illidanův útok roztříštil obranu Krále Lichů a roztrhal samotnou střechu světa. Na poslední chvíli bylo Illidanovo zničující kouzlo zastaveno když jeho bratr Malfurion a Kněžka Tyranda dorazili aby pomohli Maiev. S vědomím, že Kil’jaeden nebude potěšen jeho neúspěšným pokusem o zničení Ledového Trůnu, Illidan utekl do prázdné dimenze známé jako Outland: posledními zbytky Draenoru, původního domovského světa orků. Tady se chtěl vyhnout Kil’jaedenovu hněvu a naplánovat si své další tahy. Po úspěšném zastavení Illidana se Malfurion a Tyrande vrátili domů do Ashenvalského Hvozdu aby dohlíželi nad svým lidem. Maiev nicméně nechtěla skončit tak rychle, a sledovala Illidana do Outlandu, rozhodnutá přivést ho před spravedlnost.